G4 JAHODY

Jahody, jako velká většina plodového ovoce a zeleniny, mají rády slunná stanoviště s dostatečnou vláhou a jsou náročné na živiny. Rozlišujeme dva základní druhy: jahody lesní a jahody zahradní. Zahradní dále rozlišujeme na stáleplodící, jednou plodící (sklizeň jednou, při dobrém počasí dvakrát do roka) a měsíční (sklizeň jednou měsíčně). Jahody je možné pěstovat od semínka, nebo použít sazenice. Semena mají tu výhodu, že máte jistotu, že vám vyroste zdravá rostlina. Oproti tomu u sazenic se může stát, že si kromě sazenic donesete domů i nějaké choroby.
Semena se vysévají na povrch substrátu a pouze mírně zatlačují, nezahrnují se. Světlo jim pomáhá klíčit. Semeno klíčí až 3 týdny. Přibližně první měsíc života rostlinky odštipujeme květy, aby dostatečně zesílila. Jahody přesouváme na stanoviště až když mají silné stonky s pěti listy a to buď na jaře, v období od dubna do května, nebo ke konci léta (srpen, září).

Jahody je možné sklízet podle zvoleného typu jahodníku od prvních plodů až po první mrazíky. Snažíme se zabránit styku plodů se substrátem, abychom předešli nemocem. Nahnilé či jinak poškozené plody nenecháváme na keříku, ale odebíráme, protože hniloba a houbové choroby se rychle šíří. Sklizené jahody zpracováváme do pár dní.

Množení jahod

Jahody v aero řízkovnici

Po sklizni si můžete jahodník také samy namnožit, protože tvoří šlahouny. Výhodou vegetativního množení rostlin je, že všechny vlastnosti mateční rostliny budou mít i rostliny dceřiné (včetně chorob!). Tato metoda se též nazývá jako řízkování. Začínáme výběrem vhodné mateční rostliny. Rostliny sledujeme již od květu. Sledujeme například jejich náchylnost k chorobám, odolnost vůči škůdcům, plodnost, či jakékoliv další pro nás zajímavé vlastnosti.

Množství šlahounů se liší podle odrůdy, nejvíce jich však vyrůstá po konci sklizně. Vybereme čtyři největší šlahouny z každé mateční rostliny. Dceřiné rostlinky zakořeňují vždy v místě dotyku uzliny se substrátem a nejkvalitnější rostlinky vyrůstají ze  středu odnože. Pokud pěstujete v bezpůdním systému (např. NFT), můžete uzliny umístit do květináčů se substrátem a přichytit ji k němu, aby se uzlina dotýkala substrátu. Musíte ale dbát na dostatečnou vlhkost substrátu. Rostlinky koření během čtyř až šesti týdnů. Poté můžeme oddělit dceřinou rostlinku od mateční rostliny přeseknutím šlahounu. Rostlinku poté ještě přibližně týden zaléváme než je připravena k výsevu na stanoviště, nebo je možné je připravit na chlazenou sadbu (odborně frigosadba).

Choroby a škůdci jahod

Při používání ochraných prostředků je důležité si hlídat  ochranou lhůtu výrobku. Četnost aplikací se liší dle počasí a zvolného přípravku.

 

Plíseň šedá

Za vlhkého a deštivého počasí se šíří jedna z nejčastějších a nejzákeřnějších chorob jahod. Plíseň šedá. Napadá celou nadzemní část rostliny, která je obalena bílošedým povlakem, díky kterému se plíseň šíří na další rostliny. Nezralé plody hnědnou a zralé tmavnou, měknou a hnijí. Květy hnědnou a zasychají. Plísni se dá předejít zabráněním dotyku částí rostliny s vlhkým substrátem. První preventivní ošetření probíhá, když kvete přibližně 5% stanoviště.

Vhodné přípravky: eldor 500 SC (ochranná lhůta 3 dny), Rovral Aqua FLo (ochranná lhůta 7 dní), Teldor 500 SC (ochranná lhůta 3dny).

 

Bílé skvrnitosti listů jahodníku

Za deštivého, vlhkého a teplého počasí dochází k rozvoji Bílé skvrnitosti listů jahodníku. Na první pohled je tato nemoc podobná deficitu mikroprvků ve výživě rostliny. Bíle skvrny jsou fialově lemovány a mohou se vyskytovat na listech, řapících a květních stopkách rostliny. Počet skvrnnek roste, spojují se do větších skvrn. Silně napadené části rostliny se deformují a zasychají. Tato choroba se nejvíce šíří až po sklizni. Preventivním opatřením je udržovat porost optimálně hustý a nezanedbávat výživu. U napadených rostlin provedeme podzimní likvidaci napadených částí rostliny, poté rostlinu oštříme vhodným přípravkem. Aplikace probíhá až po sklizni.

Vhodné přípravky: Kuprikol (ochranná lhůta 7 dní), Zato 50WG (ochranná lhůta 3 dny).

 

Padlí jahodové

Méně častou houbovou nemocí je Padlí jahodové. Šíří se při vyšších teplotách a vyšší vlhkosti vzduchu. Vyznačuje se bělavým povlakem na květech, plodech a na spodní straně listu. Listy se kroutí nahoru a tvoří tzv. lžičku. Napadené plody nedozrávají a opadávájí. Předejít nemoci se dá odstraněním starých listů.

Vhodné přípravky: Zato 50WG (ochranná lhůta 3 dny),  Kumulus WG (ochranná lhůta je dána odstupem mezi termínem aplikace (poslední aplikace) a sklizní).

 

Květopas jahodníkový

Mezi významné škůdce jahod patří Květopas jahodníkový. Tento 2-4mm velký, černohnědý až černý brouk s charakteristickým „nosem“ klade za slunných dní, při teplotě nad 18°C vajíčka do uzavřených poupat květů. Po nakladení vajíček překousne šťopku, která se nalomí a spadne na zem. Po pěti až šesti týdnech vylétají dospělí jedinci, kteří okusují listy a kladou vajíčka do poupat. Stáleplodící odrůdy jsou tedy více ohroženy než odrůdy ranné. Ošetření se provádí těsně před květem.

Vhodné přípravky: Karate Zeon (agrotechnický termín – přípravek se aplikuje se v přesně stanoveném agrotechnickém termínu nebo v určitém vývojovém stádiu ošetřované plodiny), Calypso 480 SC (ochranná lhůta 3 dny).

Při pěstování obecně, v hydroponii to platí dvojnásob, je vždy dobré mít přehled, vědět co za chyby jsme udělali, či proč zrovna letos jsou ty rostlinky tak povedené. Proto jsme pro Vás připravili pěstební deníky, díky kterým získáte možnost podívat se zpětně na své výsledky. Deníky a návod na jejich vyplnění jsou ke stažení zde: G4 Jahody, Postupy vyplňování pěstebních deníků.

 


previous arrow
next arrow
Slider