G1 SALÁT | ŠPENÁT | ŘEŘICHA

Salát je spíše chladnomilná rostlina, které se daří nejlépe při teplotách mezi 10 a 20 °C. Avšak některé jeho kultivary dobře snášejí vyšší teploty i mrazy, obecně ale platí, že při teplotách vyšších než 25°C saláty špatně klíčí, jejich listy hořknou a salát přechází předčasně do květu. Na chladnější období se doporučuje sázet saláty odolnější vůči mrazům (např. odrůda Deon či Faraon). Letní odrůdy salátů, vyšlechtěné tak, aby nevybíhali do květu i při vyšších teplotách jsou například odrůdy Jupiter, Saturn nebo Mars.

Saláty je dobré si předpěstovat v chráněném prostředí. K tomu dobře poslouží pařníček. Saláty přesazujeme na stanoviště když mají 5-6 listů.

Hlávkový a římský salát sklízíme celý jen co hlávka doroste do požadované velikosti, můžeme ji skladovat při teplotě 5 °C několik dní. Z listového salátu sklízíme pouze tu část rostliny, kterou jsme schopni okamžitě spotřebovat, skladování se nedoporučuje.

Důležité je hlídat EC zálivky, pokud je vyšší než 1,6 mS, saláty hořknou. Ideální EC je někde mezi 1 až 1,15 mS a pH v rozmezí mezi 5,8 až 6,2.

Jedna hlávka salátu pěstována hydroponicky spotřebuje až o 90% méně vody, než hlávka pěstována konvenčním způsobem.

Choroby a škůdci salátů

Při používání ochraných prostředků je důležité si hlídat ochranou lhůtu výrobku. Četnost aplikací se liší dle počasí a zvolného přípravku.

Hniloba salátů

Častou chybou, při pěstování salátů je nedostatečné provzdušnění rostlin. Toto se zvlášť projevuje v mokrých dnech, kdy může dojít k zahnívání salátů. Příznakem napadení je nejprve zahnívání nejstarších vnějších listů, které později přechází na mladší.  Často se také na napadené rostlině, v oblasti kořenového krčku a v nižších částech rostliny objevují bílé mycelia houby s černými tvrdými tečkami. Předejít se hnilobám dá, zajištěním dostatečné vzdušnosti rostlin, vyhnutí se zalévání z vrchu a nesázením rostlin hlouběji do substrátů, než je jejich kořenový krček.

Vhodné přípravky: Champion 50 WP

Plíseň salátů

Nemoc, poškozující především starší listy. Nejprve si můžeme povšimnout světlezelených, obdélníkových skvrn, které se postupně zvětšují a hnědnou. Dochází k odumírání listu. Na spodní straně napadeného listu, můžeme pozorovat bílý povlak spor. Jako všem plísním, i této vyhovuje vysoká vlhkost a vysoká teplota. Plíseň se na stanoviště dostane buď závlahou nebo osivem. Předejít se tomu dá dostatečným průvanem vzduchu přes rostliny a důslednou dezinfekcí pěstebních prostor. Chemické ošetření se používá pouze u semenných porostů.

Vhodné přípravky: Champion 50 WP

Okrajové spály salátů

Poměrně častou chybou, při pěstování salátů ať už na poli nebo v hydroponii jsou okrajové spály salátů. Jedná se o fyziologický nedostatek vápníku, projevující se nejprve malými tmavými tečkami na nových listech, postupně to přechází do zahnědnutí okrajů listů. Dochází k němu při nepříznivých vnějších podmínkách, nejedná se tedy o parazitní onemocnění. Proto je důležité hlídat pH a EC zálivky. Při příliš vysokém pH, či příliš nízkém pH není rostlina schopna vstřebávat prvky obsaženy v hnojivech. To samé platí při vysokém, či nízkém EC. Při dodržení optimálních parametrů zálivky toto s našimi hnojivy nehrozí. Ideální EC pro větší rostoucí salát je přibližně 1,15 mS a pH je v rozmezí 5,9-6,2.

 Při pěstování obecně, v hydroponii to platí dvojnásob, je vždy dobré mít přehled, vědět co za chyby jsme udělali, či proč zrovna letos jsou ty rostlinky tak povedené. Proto jsme pro Vás připravili pěstební deníky, díky kterým získáte možnost podívat se zpětně na své výsledky. Deníky a návod na jejich vyplnění jsou ke stažení zde: G1 Salát | Špenát | Řeřicha, Postupy vyplňování pěstebních deníků.


previous arrow
next arrow
Slider